úterý 30. října 2012

Snídaňový servis - neodolala jsem !


O víkendu jsem byla na Setkání gourmánů ve Vaison-la-Romaine, jak jsem avízovala na FB (zde). Než vám o tom povyprávím, musím se s vámi  podělit o nový úlovek :-)




Ač jsem ve Vaison byla již potřetí, stále jsem neměla šanci městečko si projít :-( Je od nás daleko a vždy jsem tam jela cíleně na nějakou akci. V sobotu jsem měla hodinovou pauzu mezi kulinářskými ateliéry a ikdyž fičel mistrál 100 kilometrovou rychlostí za hodinu a já klepala kosu, neodolala jsem a vyběhla alespoň na krátkou obhlídku.

Pravda, daleko jsem nedošla, neboť po 200 metrech jsem objevila úžasný obchůdek :-) Něvěděla jsem kam se podívat dřív, oči mi těkaly z místa na místo, já pobíhala po obchůdku sem a tam, v jedné ruce to a v druhé tohle. Pohled na mě musel být úděsný neboť velmi příjemný prodavač ke mě opatrně přistoupil (říkajíc si ta holka ja hotový blázen :-) a povídá "Vy jste v našem obchůdku neobjevila nic co by se vám líbilo?" Na to já jsem zavyla "NIC ?!?!?!? Já právě nutně potřebuji vykoupit třičtvrtiny vašeho obchodu a nevím co popadnout dřív !!!" :-D Rozhodování bylo opravdu pekelné, a tak jsem si slíbila, že se do Vaison musím vrátit na výlet (a taky trochu zabutikovat ;-) A abych na to nezapomněla, tak jsem si vybrala snídaňový servis v trendy lila barvě. Nejvíc mě uchvátil kalíšek na vejce s poklopem. Tak originální !



Servis se dá také úžasně využít na můj oblíbený tea time :-)   




Krásných obchůdků v Provence je přehršel ale najít takový kde se vám líbí všechno, ale úplně všechno, kde je velmi příjemná obsluha A kde navíc mají výborné ceny, už zase tak běžné není. Vřele doporučuji ! Kromě krásných sad nádobí, nabízí také vyšívané ubrusy, prostírání a záclonky, přehozy na postel ve stylu boutis, drobné zboží z drátků a proutí, sezónní dekoraci a také úžasné design kousky nábytku:

La Farandole
6 avenue Général de Gaulle
Vaison-la-Romaine (84110)
tel. 04 90 36 28 02

pondělí 29. října 2012

Jablečný Tarte Tatin podle šéfcukráře Philippe Conticini


Jablečný koláč Tarte Tatin zřejmě znáte, je to francouzská klasika. Někdy se mu říká obrácený - jablka jsou dole, těsto nahoře a po upečení se koláč obrátí. A ačkoli se traduje, že Tatin je složitější než klasický jablečný koláč, není to pravda ! Je s ním dokonce méně práce :-) Nemusíte krájet jablka na tenké plátky ani dělat jablkové pyré a na jeho přípravu vám postačí pouze těsto, jablka, cukr a slané máslo. Jediné umění je ve zkaramelizování jablek ;-)

A proč se vlastně říká koláči Tatin ? Inu, historek je několik, pravdivá jenom jedna ;-) Na konci 19. století měly Stéphanie a Caroline Tatinovy v Sologne restauraci, která byla oblíbenou zastávkou při nedělním lovu. A tak se stalo, že jednoho svátečního dne jedna ze sester jablka připálila. Aby koláč zachránila, rozhodla se dát těsto navrch a vynikající koláč sester Tatinových spatřil světlo světa ;-) 

Tatin od Conticiniho, který vám zde nabízím, je pracnější a taky si vyžádá silnou vůli – hooodně silné vůle :-D neboť koláč se musí nechat den uležet. U nás doma mi dalo dost zabrat odhánět spolustrávníka celý den od lednice ;-) Ale rozhodně stojí za vyzkoušení. Po dením macerování v karamelovo-vanilkovém sirupu jsou jablečné plátky úžasně voňavé, šťavnaté a úplně se rozplývají na jazyku !



7-8 velkých jablek (Golden či podobné)

listové těsto

na karamel: 60g vody, 240g pískového cukru, 70g glukózového sirupu 

na sirup: 20g vody, 26g pískového cukru, 20g másla, 1 kávová lžička citronové šťávy, špetka soli La fleur de sel, 1 kávová lžička vanilkového extraktu

na streusel: 50g másla pokojové teploty, 50g třtinového cukru, 65g moučky z lískových oříšků, 50g hladké mouky, 2 špetky soli La fleur de sel


Toť originál, vyzkoušela jsem do písmene a je vynikající. Doporučuji však upravit množství cukru podle kyselosti/sladkosti jablek které použijete (uvedené množství je ideální na kyselejší jablka). Streusel – alsaská verze drobenky na crumble je vynikající i samotný ;-) krásně s Tatinem křupe ale je těžké ho na stranách koláče nazdobit. Navíc pokud koláč nesníte hned celý, tak vám streusel do druhého dne zvlhne. Byli jste varováni ;-)  

Budete potřebovat vyšší kulatou formu na koláče. Tady se jí říká à manqué, je vysoká 6-7 cm (ale nepoužijte rozkládací dortovou ! sirup by vám vytekl).  

Listové těsto vyválíme ne moc tence (3-4mm) na pečícím papíru, zlehka na něj přiklopíme koláčovou formu a rádélkem vykrojíme kruh přibližně o 3 cm větší než je forma. Těsto propícháme vidličkou a zafilmované dáme chladit do lednice.     

Připravíme si karamel: v kastrolu se silným dnem ve vodě rozpustíme cukr, přidáme glukózový sirup a necháme bublat až se vytvoří karamel jantarové barvy (přibližně 10-15 minut). Karamel je nutné hlídat aby se vám nepřepálil, pokud máte kuchyňský teploměr, tak ukazuje 151-170° (já sundávám na 160°). Klidně můžete připravit i karamel klasický na sucho (t.j. pouze rozehřátý cukr). Jakmile získáme žádanou konzistenci karamelu, ihned ho nalijeme do formy, neboť velmi rychle tvrdne.

Na macerování jablek budeme potřebovat cukrový sirup, pokud máte sacharometr tak na 30° Baumé. V kastrůlku zahříváme vodu s cukrem za stálého míchání než začne probublávat, sundáme z ohně. Přidáme citronovou šťávu, vanilkový extrakt, sůl a nakonec kousky másla. Ponorným mixérem utřeme jemnou emulzi.

Jablka oloupáme, vyndáme z nich jadřince tak aby jablko zůstalo celé a na mandolíně je nakrájíme na velmi tenké plátky. Poklademe je do formy s karamelem tak aby se plátky lehce překrývaly. Na první vrstvě si dáme záležet, ve finále to bude ozdoba koláče (já jsem si sice se zdobením vyhrála až do konce ale to kvůli focení :-) horní vrstva bude skrytá tak jako tak pod těstem). Jablka naskládáme do výšky 4-5 cm, polijeme vanilkovým sirupem a dáme péct do vyhřáté trouby na 180° asi 50 minut. Po upečení necháme jablka vychladnout při pokojové teplotě. Na vychlazená jablka  přeneseme připravené listové těsto, jehož okraje lehce vtlačíme mezi jablka a formu (dobře to jde rukojetí lžičky). Koláč dáme opět péct asi 25 minut na 180°. Opět necháme vychladnout (koláč nevyklápíme!), studený zafilmujeme a dáme uležet přes noc do ledničky.

Pokud se rozhodnete pro streusel, můžete si ho připravit větší várku i několik dní dopředu, třeba když budete dělat crumble z dýně nebo jablečno-kdoulový ;-) a uchovat ho křupavý ve skleničce na zavařeniny (ale přiznávám že odolat mu je velmi težké :-) Nebo připravit v mezičase stydnutí jablek/koláče. Postup je identický jako při přípravě drobenky na crumble. Ve food procesoru/ručně smícháme cukr, moučku z lískových oříšků, mouku, sůl. Přidáme kousíčky másla pokojové teploty a zpracujeme až se začnou tvořit hrubé drobky. Pokud nemáte moučku z lískových oříšků, můžete si ji připravit snadno doma, stačí na jemno umlít oříšky. Rozdíl mezi streusel a crumble je ten, že streusel se předpéká v troubě, takže připravenou drobenku rozložte rovnoměrně na pečící papír a upečte asi 30 minut na 150°. Po vychladnutí uschovejte v zavařovačce.

Druhý den už nám na práci skoro nic nezůstane. Lehce nahřejeme na sporáku formu s koláčem a opatrně překlopíme na dezertní mísu. Ozdobíme  strany streuselem, nebo se o to alespoň pokusíme ;-)



Tarte Tatin je nejlepší vlažný (stačí 30 vteřin v mikrovlnce) s čepicí crème fraîche ... a pak už stačí jen se rozplývat spolu s jablečnými plátky :-)


 

čtvrtek 25. října 2012

DIY - Podzimní aranžmá na stůl


Už týden nedělám nic jiného než máchání-sušení-spařování-loupání kaštanů ... Bože, připravit JEDNO kilo vyloupaných (celých!) kaštanů zabere JEDEN (celý!) večer. Ani se mě neptejte kolik těch kil z Kaštanových slavností v Collobrières doma máme ! A protože mi už z kaštanové nadílky začíná seriózně šibat ;-) tak jsem to musela proložit nějakou jinou, kreativnější čiností.


Z víkendu na chalupě ve Verdoňském kaňonu jsem si domů přivezla kromě kdoulí z naší zahrady i krásně barevné lupení a plody podzimu. V plánu byly i hrušky ale ty nám v mezičase drze sklidil divočák ;-) A jelikož jsem sobotu strávila řezem stromů, tak jsem přibalila i pár větví na špalíčky ... Provensálec nestačil zírat když jsem větve táhla v něděli večer k autu :-D

Takže patřičně z lesa i zahrady vybavená, vrhla jsem se do tvořící práce. Představu o finálním výrobku jsem neměla přesnou, ale chtěla jsem něco ze špalíčků a aranžmá inspirované ikebanou aby se dalo položit na jídelní stůl. Dalším kritériem bylo použít jen to co dům dal – než bych se totiž dostala do města na nákup, vše by mi dávno zvadlo... Postup nemůže být jednodušší :-)

Co je potřeba: větve na špalíčky, mech, větvičky a podzimní plody
Co je doma: mísa, karton, alobal, vteřinové lepidlo, drátek, lýko

Špalíčková dóza: zahradnickými nůžkami nastříháme špalíčky, z kartonu vystříhneme kolečko o trochu vetší než je mísa (tak aby se na něj daly stavět špalíčky ale karton nebyl vidět), mísu obalíme alobalem (to sice není nutné ale nechtěla jsem si pokapat lepidlem mísu a pak jí po odstrojení několik hodin čistit ;-) Pak už jen stačí nalepit špalíčky jeden vedle druhého k sobě a počkat až řádně zaschnou - já jsem si k tomu dopomohla kolíčky na prádlo.



Aranžmá: mísu vyložíme vlhkým mechem (podložila jsem ho kousky kůry co používám na záhonech, tak aby mech z dózy vykukoval). Naaranžujeme větvičky, plody a listy podle chutě a "sklizně" – v mém případě žaludy a dubové listí, šípky, bobkové listí, planý břečťan s plody. Z červených listů okrasného javoru jsem ještě umotala růžičku a za pomocí drátku píchla do mechu. Pár kousků mechu jsem vtlačila mezi špalíčky, ty omotala lýkem, zastrčila kytičku z bobkového listu a šípku a je to :-) 

Jak vypadá podzimní aranžmá na stole u vás ?


čtvrtek 18. října 2012

Babka kořenářka


Tedy babka rozhodně nejsem !! Neboť jsem mladá, krásná a inteligentní :-D Ale, pravda, ke kořenářce nemám daleko ;-)

Po hektickém životě v Paříži a New Yorku si užívám plnými doušky provensálskou pohodičku v naší vesnici a jednou z mých oblíbených aktivit se (znovu) stala procházka či projížďka na kole po okolních luzích a hájích. A kudy jdu, tudy sbírám :-) A když už není kde sušit, kam věšet, kde louhovat, tak se i náš pokoj pro hosty mění na bylinářství a lihovar, z ložnice by mě asi Drahý rychle vyprovodil :-D


Co byste v hostinském pokoji teď našli ?

Inu, levanduli, hooodně levandule :-) Jak taky jinak v Provence, navíc levandulové lány nám leží za humny. Co jsem nestihla vytvořit z levandule čerstvé, bylo usušeno do vázy, do voňavých pytlíčků, do kuchyně k vaření, do lékárničky, na pozdější dekoraci a tvořivé období…

Pak otýpku divokého fenyklu. Kam s ní ? Do ryby přece ! Co ? No jo :-) Kvítky vycpat rybě břicho, s rybou hop do speciálního hrnce na ryby nebo šup na venkovní gril vystlaný fenyklovými stonky a se sklenkou chlazeného bílého vyčkat na rybí zázrak :-)

Co tu máme dál ? Sporýše lékařského – čerstvý se šel louhovat do cukrového sirupu k využití na dezerty a domácí osvěžující limču a taky macerovat do alkoholu na 'Verveine' tedy likér pro lepší trávení. Taková štamprlička po nedělní kachně děla divy ;-) Sušený sporýš je naší stálicí v zavařenině z bílých broskví a taky se šikne jako "čajová" infúze s medem do zimních plískanic. Ano, jeden mýtus padá: v Provence taky občas prší a je zataženo :-)

Pak tu máme šípky z naší chalupy v horách. Mno … šípkové kafe z nich už zřejmě dělat nebudu, na můj vkus hodně práce a málo muziky, ikdyž experiment to byl zajímavý. Spíš klasika: "čajová" infúze při nachlazení (které se mi ale od té doby co bydlím v Provence vyhýbá, jen tak dál!) a jedna-dvě skleničky zavařeniny k foie gras, jako obměna za klasickou fíkovou a občasnou kdoulovou.

Z naší horské zahrady jsem si taky dovezla bobkový list, tymián a šalvěj – jejichž vůni jsem už stihla uzavřít do dóz :-) A taky rozmarýn a mátu, ty se zase tetelí zimou v mrazáku. Toť z bylinářství aktuálně vše :-)


Co říká domácí lihovar ? Že bych mohla vydělávat na prohibici v Čechách, neboť je u nás permanentně předemižónkováno :-) Nyní čeká na stočení do lahví, kromě již zmíněného likéru 'Verveine', i fíkový aperitiv. V zavařovacích sklenicích se macerují čersvě sklizené kaštany v Armagnacu. Broskvový aperitiv z listí a bezinkový likér z plodů jsou čerstvě stočeny do lahvinek – teď ještě vydržet než se řádně uleží. To je na tom to nejtěžší! Toť sezóně. Co je ve sklípku, o tom někdy jindy, to by by bylo na hooodně dlouhé vyprávění… jenom doma v baru na nás čeká, jak jsem se právě dopočítala, 84 lahvinek :-)


A co u vás ? Jste také mladé, krásné a inteligentní bylinkářky a lihovarnice ? ;-)


neděle 14. října 2012

Fíkové tarteletky s mandlovou náplní


Tyto tarteletky mají u mě 2 plusy : jsou strašně jednoduché a strašně dobré :-) Tak proč si je nedopřát ?


    
    
     křehké těsto

     10-12 zralých fíků

    
Náplň:
     60g pískového cukru
     60g mandlové moučky
     60g másla pokojové teploty
     1 lžička vanilkového cukru


Recept na vlastní křehké těsto určitě máte - já jsem ve stádiu testování nových receptů šéfcukrářů, tak proč komplikovat jednoduché tarteletky složitým těstem, ikdyž musím uznat že bylo výborné ;-) Těsto vyválejte, vyložte jím tarteletky, lehce propíchejte vidličkou a dejte vychladit. Předpečte tarteletky (zatížené cukrářským závažím) asi 15 minut na 180°.

Mezitím si připravte mandlovou náplň neboli "crème d'amande" : utřete máslo (pokojové teploty – nerozehřívat) s cukrem, přidejte mandlovou moučku a nakonec přimíchejte vanilkový cukr (já si dělám domácí z vanilkových lusků, hodně koncentrovaný). Rozetřete mandlovou náplň na dno tarteletek.

Fíky nakrájejte buď na 4 díly nebo na silnější plátky – čtvrtky fíků jsou vizuálně efektivnější ale musíte jich na tarteletku naskládat dvakrát tolik / plátky vám krásně zakryjí náplň. Rozložte je na tarteletky.

Pečte ve vyhřáté troubě na 180° asi 30 minut. Jako bonus je můžete nakonec zlehka potřít meruňkovým želé, aby se vám fíky krásně leskly. Po vyndání z trouby nechte chvíli vychladnout než vyjmete tarteletky z formiček. A je to ;-)



sobota 13. října 2012

Fíkobraní


Poté co jsem vykoupila polovinu stánků na Fíkových slavnostech v Sollies (důkaz doličný zde ;-) a má fíková horečka si vyžádala trojí cestu do auta, abych odložila koše a uvolnila tak ruce na další koštovačku, jsem stanula doma před stolem hojnosti (roh by to totiž nezachránil ;-)

Byla jsem u takového fíkového vytržení, že mi hlavinka pracovala na plné obrátky co z fíků vytvořit, sliny se mi sbíhaly a nevěděla jsem co dřív … takže ve finále to dopadlo tak, že jsem prostě musela vyzkoušet VŠECHNO ! A kdyby fíková nůše nedošla, tak bych vyvářela dál a dál :-)



Takže popořádku (kliknutím na zvýrazněný text se rozbalí recept) :


Zavařeniny :
  • Fíkový džem
  • Celé fíky zavařené v sirupu
 
Sladké :

Slané :
  • Salát s fíky, rukolou, mozzarellou a piniovými oříšky
  • Kachní 'magret' s pečenými fíky
 
Nápoje :
  • Fíkový aperitif
  • Fíky naložené v rumu


Fíkovou sezónu neoficiálně ukončí slavnosti fíků 27 a 28. října ve středověké vesničce Vézenobres*, tak máte ještě čas něco fíkového ochutnat :-)

___________
* vesnička se nachází v departementu Gard, který s Provence sousedí, nejblíž jí jsou Avignon a Arles

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...